Stará lednice, pračka po babičce nebo televizor z roku 2010 mohou na účtu za elektřinu nahnat stovky korun navíc každý měsíc. Výrobci sice uvádějí příkon na štítku, jenže ten vám o skutečné spotřebě řekne jen část pravdy. Spotřebič totiž většinou neběží na plný výkon nonstop. Rozhoduje délka provozu, režim standby i to, jak často cyklus skutečně startuje.

Nejjednodušší cestou je měřicí zásuvka, kterou zapojíte mezi spotřebič a síť. Zařízení jako domácí wattmetr stojí pár stovek a ukáže okamžitý příkon i kumulativní odběr v kWh za zvolené období. Změřte týden běžného používání, výsledek vynásobte počtem týdnů v roce a máte roční spotřebu. U lednice, která jede nepřetržitě, stačí 24 hodin. U pračky nebo myčky naopak potřebujete několik pracích cyklů, protože každý program má jinou spotřebu. Pokud chcete ušetřit i jinde v domácnosti, vyplatí se projít osvědčené tipy ze slevhouse.cz a porovnat je s vlastními měřeními.

U spotřebičů bez měřáku se dá orientačně počítat z technického štítku. Vezměte příkon ve wattech, vynásobte odhadovanou dobou provozu za den a vydělte tisícem. Dostanete denní spotřebu v kWh, kterou vynásobíte cenou za kilowatthodinu z vašeho tarifu. Pozor ale na dvě věci. Příkon na štítku bývá maximální, ne průměrný, takže u pračky nadhodnotí realitu klidně o polovinu. A takzvaný standby odběr se často přehlíží, přitom set-top box, herní konzole nebo nabíječka v zásuvce mohou sežrat i desítky kilowatthodin ročně.

Jakmile znáte skutečná čísla, snadno zjistíte, který přístroj se vyplatí vyměnit. Někdy stačí starou lednici posunout od radiátoru nebo vypnout úsporný režim u televizoru. Jindy je návratnost nového spotřebiče tak rychlá, že se výměna zaplatí do dvou let. Měření zabere odpoledne, ale data z něj šetří peníze každý měsíc.