Kuchyňský ostrůvek je skvělý pomocník, ale jen do chvíle, než zjistíte, že se mezi ním a linkou nedá pořádně projít. Většina lidí řeší rozměry ostrůvku podle desky nebo podle toho, co se vejde do místnosti, a zapomíná na jednu zásadní věc – manipulační prostor. Ten se nepočítá od hrany desky k hraně druhé desky, ale od čela skříněk k čelu skříněk. Právě tam totiž vzniká skutečná ulička, kterou budete denně procházet s hrncem v ruce.

Základní pravidlo říká, že minimální průchod mezi dvěma pracovními plochami má být 90 cm. To je hodnota, při které se dá ještě rozumně pohybovat, otevřít spodní dvířka a postavit se k lince. Pokud je v kuchyni vaše jediná ulička a počítáte s tím, že se tam budou potkávat dva lidé, potřebujete alespoň 110 cm. Komfortní rozměr pro běžnou domácnost je 120 cm. Nad touto hranicí už je prostor příjemný, ale zároveň se zvětšuje vzdálenost mezi pracovními body, což může znamenat delší přecházení. Při plánování se vyplatí zjistit si kolik místa kolem ostrůvku skutečně potřebujete vzhledem k dispozici skříněk a způsobu vaření.

Měření začněte u linky. Změřte hloubku spodních skříněk včetně desky – obvykle 60 cm. Stejně změřte hloubku ostrůvku. Potom změřte celkovou šířku místnosti mezi stěnami. Odečtěte obě hloubky a zbytek je průchod. Pokud vám vyjde méně než 90 cm, ostrůvek do prostoru nepatří, ať vypadá sebevíc dobře. Pozor také na to, že do průchodu se počítá i otevírání dvířek a zásuvek. U myčky potřebujete před ní volných 60 cm, u trouby podobně. Někteří výrobci uvádějí, že stačí 80 cm, ale to platí jen pro úzký ostrůvek bez dřezu a varné desky, kde se nepředpokládá souběžná práce dvou osob.

Jakmile máte čísla, ověřte je v reálném prostoru. Vezměte si krabice nebo lepicí pásku a vyznačte obrysy na podlaze. Projděte se tam, zkuste otevřít dvířka, předkloňte se k lince. Teprve potom rozhodněte, zda ostrůvek zmenšit, posunout, nebo od něj úplně upustit. Lepší je menší ostrůvek s pohodlným průchodem než velký, kolem kterého se budete plazit bokem.